O knize: 2005 / „Říkali jsme mu Larik,“ pokračoval seržant. – Larikův počet skoků byl, abych byl upřímný, asi tři tisíce. Rád se předváděl před námi nováčky. Při skocích něco takového předvedl. Otevřel padák a přestřihl šňůry, pak otevřel „rezervu“ a bezpečně přistál před námi v celé své kráse. Dodnes si ten den pamatuji, stejně jako ostatní, kteří tehdy sloužili. A sumec vás nenechá lhát. Ukázalo se, že to byl skvělý den. Léto je v plném proudu. Teplý. Heřmánky kvetou. Skákali jsme. Letíme. Houpáme se pod kopulemi. Díváme se kolem sebe, aby nedej bože nedošlo ke konvergencím. Larik salta za námi. Pomocí nože škrábejte podél popruhů. Ve vleklé situaci nás předběhl. Pak začal otevírat náhradní, ale neúspěšně. Nebylo dost času…»